Je to až neuvěřitelné, jak rychle jde někdy pokrok kupředu. Samotnou 3D tiskárnu mnoho z nás ještě ani dost dobře nechápe a už se objevili první průkopníci, kteří tuto nanejvýš pokročilou technologii použili ke stavbě kola. Prozatím jen prototypu.
Oním odvážlivcem je britská značka Empire, která v současnosti vyrábí a prodává svůj 150 mm hliníkový trailbike označený MX6, který lze snadno přestavět z 26“ kol na obruče průměru 27,5“. To jen na úvod. Tento model se totiž rozhodli vyrobit pomocí laseru a 3D tiskárny a to ve spolupráci se společností Renishaw. Jako materiál byl použit titan, jelikož práce s ním je v prostorové tiskárně jednodušší. Hliníkový tištěný rám snad také jednou bude realitou, paradoxně by ale jeho výroba vyžadovala výkonnější laser, a tak i výrazně dražší vybavení.
3D patky
Empire není prvním, kdo přišel s nápadem využít 3D tiskárnu na konstrukci rámu – již nějaký čas vyrábí tímto způsobem značka Charge patky pro titanové rámy. Empire je ale určitě prvním, kdo vytiskl celé kolo!
Na co si jen vzpomeneš…
A v čem tkví kouzlo a přínos této technologie? Je to především v tom, že má konstruktér naprostou svobodu, co se modelování jednotlivých prvků týká. Takřka cokoliv nakreslí v CADu či jiném konstrukčním programu, může také přenést do praxe.
Možnosti 3D tisku asi nejlépe demonstruje nosný díl sedlové trubky, nebo spíš sedlového komínku. Pavouk, který jej nese, vypadá jako jeden masivní kus materiálu, ale pozor, zdání klame! Celá tato struktura je kompletně dutá, čehož by se tradičními výrobními procesy prakticky nedalo dosáhnout. Navíc kdo má alespoň určité znalosti z nauky o materiálech, jistě dobře ví, že tvarovat, profilovat a ohýbat titan není vůbec snadné. A podívejte se na tento rám, jak složitá a propracovaná je jeho konstrukce.
Možná za rok, možná zítra
Na druhou stranu vás i sebe ale musím uklidnit. Není třeba se bát, že by si teď každý druhý kutil začal doma tisknout vlastní rámy. Vývoj této technologie stále probíhá a tento rám sám o sobě vznikal půl roku. Navíc, zatím se jedná jen o prototyp, na kterém nelze jezdit. I když je jistě lákavé, že váží jen 1400 g, což je o 700 g méně, než jeho konvenčně vyrobený hliníkový předobraz.
V budoucnosti, nejspíš nijak moc vzdálené, se ale možná dočkáme hliníkových tištěných rámů, jejich částí či komponentů. Spekuluje se nad různými hybridními strukturami využívajícími spojení titanu a karbonu, a tak vůbec. Za pět let, nebo už třeba za dva roky, budou možná pravidla hry úplně někde jinde.
Důkaz místo slibů
Důkaz, jak rychle jde tato technologie kupředu, přinesl sám stavitel tohoto rámu, Chris Williams, když prohlásil: „S tímto projektem jsem začal před půl rokem. Lidé z Renishaw mi přitom řekli, že pokud bych se stejným nápadem přišel o půlroku dřív, tak by mi nevyhověli, protože tehdy na to neměli to správné vybavení a znalosti.“
All-in-one
A poslední perlička na konec. Celý rám se tiskne najednou na jedné pomocné nosné desce, hezky vrstvu po vrstvě. Je tvořen devíti samostatnými díly, které se později šroubují či lepí v jeden celek. Celá tato stavebnice přitom zabere plochu pouhých 250 čtverečních milimetrů a vysoká je 300 mm. Prostě Star Trek: „Počítači! Jedno kafe, párek a novou zadní stavbu pro moje kolo.“
Pro porovnání stejné kolo v konvenční hliníkové podobě
